A je to tady! S nástupem chladných dní se na vnitřní straně oken objevují drobné kapičky vody. Znáte tento problém? Jeho ignorování může obyvatelům domu pořádně zkomplikovat život. Co je rosení oken a jak jej odstranit? V 1. části článku se podíváme na podstatu srážení vlhkosti na oknech a její odstranění při plánovaných stavebních úpravách. 

Chceme-li pochopit mechanismus vzniku kondenzátu vodních par na oknech (a nejen na nich), musíme začít od Adama. Voda je nezbytnou součástí života. Kromě toho, že tvoří většinu všech organismů na Zemi, denně ji používáme při vaření, sprchování, mytí nádobí, praní, čištění domácnosti, zaléváme ní pokojové rostliny apod. Svou troškou k tvorbě vlhkosti v interiéru přispívají i domácí mazlíčci, pakliže jsou jeho stálými obyvateli. A tak se stane, že průměrná čtyřčlenná domácnost za 24 hodin uvolní do ovzduší až 10 litrů vody

Je to 10 litrů tekutin, s kterými je potřeba se vyrovnat. Nahromaděná vlhkost je zdrojem vzniku plísnípoškozování stavebních konstrukcí nebo nábytku, ale také našeho zdraví a zdraví našich nejbližších. 

Co je to kondenzace vlhkosti? 

Zkapalňování neboli kondenzace je termodynamický proces, kdy látka přechází z plynného skupenství do kapalného. Může k tomu docházet při ochlazení plynu, jsou-li jeho částice dostatečně blízko sebe a jsou-li přítomna kondenzační jádra. 

Příkladem je i kondenzace vody. Molekula vody se skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Vodní molekuly se volně pohybují ve vzduchu a občas do sebe narazí. Když se dvě molekuly vody srazí, opět se odrazí, ale pokud začne klesat teplota, mají méně energie a začínají se pohybovat pomaleji. Jakmile teplota klesne na teplotu rosného bodu, pohybují se už natolik pomalu, že se na sebe po srážce navážou. 

Vazba vzniká mezi atomy jednoho vodíku s atomem kyslíku. Vodní molekuly se spojují do krátkých řad, což pokračuje přeměněním vodní páry na tekutinu. V domácnostech se vodní pára sráží na předmětech s nižší teplotou – na zrcadlech, obkladech, v koutech místností a na okenních tabulích. 

Rosení oken je fyzikální jev 

Kondenzace je fyzikální jev, kterému nelze zabránit. Je ale dobré vědět, že existují možnosti, jak ji výrazně omezit

Na proces vzniku kondenzátu má vliv především vysoká relativní vlhkost v prostoru, teplota v interiéru a exteriéru, cirkulace vzduchu a tepelně izolační parametry materiálů. Zde je třeba hledat i odpověď na otázku, proč dochází k rosení oken na zasklení. Důvod je jednoduchý – podílí se na něm vysoká vzdušná vlhkost v kombinaci s vyšší interiérovou teplotou, což zapříčiňuje vznik typické linie vodního kondenzátu ve spodní části zasklení okna ze strany interiéru. 

Aby se zabránilo srážení vodních par na okenních tabulích, pokojová teplota by měla být co nejstabilnější – optimálně na hodnotě 21 °C při relativní vlhkosti 40 až 50 %. 

Kdysi to fungovalo, proč ne dnes? 

Ptáte se, proč v minulosti nebyly s rosením oken zevnitř takové problémy? Odpovědí je hospodaření s energiemi. Rostoucí ceny energií vedou k lepší izolaci budov. Izolují se celé obálky domů, od základů přes fasády až po střešní pláště, a to nejen vrstvami tepelných izolací – naše domy se stále častěji budují jako vzduchotěsné

Navíc lze říct, že kdysi přes místnosti profukoval průvan. Sušší chladný vzduch proudil spárami do domu, zajišťoval kontinuální větrání i odvod přebytečné vlhkosti. K nepozorování vlhkosti napomáhalo i vybavení domu, které bylo častěji z čistě přírodních materiálů s vyšší schopností absorpce. Druhou stranou mince byly zmíněné náklady na energie a životní styl, kdy se netopilo ve všech místnostech… 

Dnešní energeticky úsporná výstavba zabraňuje tepelným ztrátám, zároveň ale znemožňuje únik vlhkosti z interiéru. Proto je nutné regulací teploty a přiměřeným větráním řídit úroveň vlhkosti v budovách a zároveň zajistit přísun čerstvého vzduchu nezbytného pro zdravé bydlení v zateplené budově. 

Okna – nejcitlivější článek v řetězci 

Okna jsou vždy nejslabším článkem obálky budovy. V jejich blízkosti dochází ke střetům různých stavebních konstrukcí s rozličnými technickými parametry. Kromě toho se vyznačují nejchladnějším povrchem v místnosti. Kde jinde by mělo docházet ke kondenzaci vodních par, když ne na nich? 

Pokud bychom chtěli porovnat fasádní a střešní okna, tak střešní okna jsou vzhledem k jejich umístění více vystavena nepříznivým povětrnostním vlivům. Proto se ochlazují rychleji než svislá fasádní okna a rychleji dochází ke srážení vodních par na jejich vnitřním povrchu. I samotné naklonění okna má určitý vliv. Nejen proto výrobci střešních oken preferují řešení s trojskly. Právě ta dokážou pomoci v boji proti vzniku kondenzátu na jejich vnitřním povrchu. Předpokladem úspěchu však je efektivní větrání a aktivní odsávání par z interiéru. 

Majitelé starších střešních oken by o rosení mohli vyprávět. V některých případech se kondenzát objevuje nejen na vnitřní straně zasklení, ale také na vnější straně rámu. Děje se tak při montáži bez dodatečných izolací a těsnění na rámu. Když se zvýší relativní vlhkost vzduchu, dokáže proniknout konstrukcí až k vnějšímu okraji rámu okna. Ale pozor! I starším rodinným domům se staršími střešními okny účinně pomáhá pravidelné a efektivní větrání. Vhodné je doplnění celoobvodového těsnění, popřípadě instalace nuceného větrání. 

Pokud přemýšlíte o rekonstrukci domu, určitě zvažujete kompletní výměnu starých oken za nová, spojenou se zateplením domu a jeho přechodem do energeticky účinnější třídy. Možná přemýšlíte i o rekuperaci vzduchu. Rekonstrukci si v každém případě naplánujte tak, aby se dům dal co nejlépe větrat přirozeně. Vhodná jsou okna v různých výškových úrovních, na protilehlých stěnách nebo obvodových zdech, ale i kombinace fasádních a střešních oken, která umožňuje rychlé vyvětrání s využitím komínového efektu. Přirozené větrání usnadňuje přechod na inteligentní domácnost, která dokáže dohlížet na přiměřenou vlhkost v interiéru. 

Věděli jste?  

Pokud se rosení objeví uvnitř izolačního skla – bez ohledu na to, zda se jedná o střešní, nebo fasádní okna – máte co dočinění s výrobní vadou. Řešením je jen výměna zasklení a vnitřních těsnění, případně výměna celého okna. Jsou to výjimečné situace, ale je při nich potřeba kontaktovat výrobce oken, resp. dodavatele stavby. 

Jak odstranit rosení oken? 

Boj proti vzniku kondenzátu na střešních oknech má dvě hlavní cesty – jedna z nich vede přes stavební úpravy, druhá přes rozumné životní návyky obyvatel domácnosti. Ideálním a z dlouhodobého hlediska nejlepším řešením je kombinace obou. Vede k dlouhé životnosti oken a dlouhodobě zdravému vnitřnímu mikroklimatu domácího prostředí. 

Pokud zvažujete stavební úpravy, mějte na paměti, že jejich celkový rozsah a nákladnost se odvíjejí od toho, na jaký cíl je potřebujete a jak velkou opravu nebo rekonstrukci máte v plánu. V každém případě je správné probrat stavební úpravy s odborníkem – architektem nebo projektantem. 

Přímo ve vztahu ke střešním oknům je důležité jejich správné osazení do střešního pláště a precizní napojení na jeho jednotlivé vrstvy za použití všech dostupných montážních doplňků k oknu. 

Střešní okna lze ve střešním plášti montovat různými způsoby. Moderní zapuštěná montáž umožňuje lepší propojení izolací samotného okna a střešní konstrukce, čímž omezuje riziko vzniku kondenzátu na skle. Tento typ montáže nabízí díky méně vyčnívajícím oknům také velmi estetický výsledný vzhled střechy. 

Na zamezení srážení vodních par má vliv také provedení vnitřního ostění. Výrobci doporučují zhotovení náběhu kolmého na rovinu okna ve spodní a horní části ostění v délce přibližně 7 cm, aby byl kolem okna dostatek prostoru pro tepelnou izolaci. Následně se v jeho horní části doporučuje zalomit ostění vodorovně s podlahou a v jeho spodní části kolmo na podlahu. Čeho se tím dosáhne? I nejníže položená část okna bude obtékaná teplým vzduchem z interiéru, což zajistí účinnou ochranu před kondenzací vodních par na tělese okna. 

Při instalaci střešních oken nelze zapomenout na důsledné zateplení kolem celého střešního okna vhodnou tepelnou izolací pro eliminaci tepelných mostů

Náš tip na závěr: 

Na provoz střešních oken má obrovský vliv správné umístění topných těles. Doporučuje se dodržet základní princip – zdroj tepla musí být u zdroje chladu. Zároveň je vhodné, aby teplý vzduch mohl stoupat volně kolem zasklení. Lze toho dosáhnout umístěním topného tělesa bezprostředně pod oknem. Pokud se mezi parapetem okna a stěnou ponechá dostatečná mezera, zajistí se i přirozená cirkulace vzduchu, která bude účinně bránit rosení oken zevnitř. V případě, že se v místnosti používá podlahové vytápění, stejný efekt zajistí zhuštění topných kabelů v oblasti oken.