Každý objekt jednou dospěje do stavu, kdy potřebuje rekonstrukci. Menší úpravy se týkají spíše poruch a výměny prvků, které zastaraly. Rekonstrukcí je i výměna oken, zateplení podkroví, nebo také kompletní předělávka, jejímž výsledkem je dům vzhledově, dispozičně i technologicky změněn k nepoznání. I zde platí, že každý, kdo kácí strom, má mít na paměti celý les.

Při rekonstrukcích starších objektů je správné brát ohled na „ducha“ rekonstruované budovy, ale i charakter okolní zástavby, aby vysněný domov v prostředí nepůsobil jako pěst na oko. Odborníci doporučují řídit se dvěma základními východisky:

  • vnější vzhled ať nadále koresponduje s obdobím vzniku domu,
  • všechny nové a moderní prvky (střešní okna, žaluzie, rolety, slunolamy, přístřešky) přiznejte jako funkční a estetické novotvary.

Ale stačí to? Vzhledem k vysokým cenám energií je při rekonstrukcích třeba myslet zvláště na to, aby se objekt spotřebami energií přiblížil alespoň k úrovni nízkoenergetického standardu. S tím souvisí otázka všech izolací (podlahy, stropy, obvodový plášť), upřednostnění kvalitního trojitého zasklení všech oken včetně střešních a také volby optimálního topného systému. Hospodárnost je důležitá kvůli peněžence investora i kvůli životnímu prostředí.

Stále naléhavější výzvou je ale další aspekt – ekologický a ohleduplný by měl být i samotný proces přestavby. Vzniká při něm nemalé množství stavebního odpadu, které nelze donekonečna přehlížet. Ročně se v Česku vyprodukuje až 22 milionů tun stavebního odpadu. Nová vyhláška z roku 2021 o nakládání se stavebním odpadem má za cíl zvýšit míru recyklace stavebních materiálů, zejména kameniva. I rekonstrukce rodinných domů dávají příležitost se zamyslet, selektovat a zapojit se ať už do recyklace, nebo do tzv. upcyklace stavebních prvků a materiálů. 

Cenné rady ohledně zateplení a výměny oken vám poskytne odborník.

Získejte konzultaci

Příběh ze života

Luděk a Alice byli čtyřicátníci a měli dvě školou povinné děti. V oblasti Krušných hor našli roubenku na prodej. Byla v nádherném prostředí, ani ne hodinu autem od jejich bydliště. Předešlí chalupáři do ní přivedli vodu, v obýváku postavili krb a v kuchyni zděná kamna. V podkroví, pod novou plechovou střechou, vznikla dokonce pěkná ložnice se čtyřmi postelemi.

Jedinou chybou na kráse byl nezateplený, zevnitř jen dřevotřískovými deskami obitý krov, takže se ložnice nedala využívat celoročně. Od koupě uběhl měsíc a zpráva, že nová majitelka – zubařka – by ráda zateplila podkroví, se roznesla po okolí. Brzy přišel na návštěvu soused z nedalekého domu a mrkl na Alici: „Dohodneme se – vy se nám podíváte na zuby a my vám na zateplení toho podkroví.“ Luděk mu dal zálohu na materiál i klíče od chalupy. Za necelý měsíc byl krov zateplený a podhledové desky na svém místě.

Na Vánoce byla chaloupka zasypaná sněhem. Dole praskal oheň v kamnech i v krbu, podkroví ohříval teplý vzduch stoupající přes průduchy a v záloze zůstaly i dva olejové radiátory. Na druhý svátek vánoční se na obkladu začaly objevovat mokré fleky a další den už z nich v ložnici sem tam ukápla voda. Idylka se rozplývala… „My jsme se střechou nic nedělali,“ krčil rameny předák místních kutilů. Luděk do chalupy dovedl kamaráda stavaře. Ten prohlédl dům zvenčí, zevnitř, pak se ubral do podkroví. Když strhl jedno prkno, narazil na vlhkou minerální vlnu. „Kdo to sem takhle nacpal? Kde je parozábrana? Kde je membrána? Víš, jaká voda ti tady teče? Teplá pára, která se srazila na studeném plechu! Kondenzát. Všechno to musíš vyhodit a udělat znovu!“

A tak na jaře nastoupila parta místních kutilů na reparát. Vše demontovali a podle pokynů stavaře nejprve natáhli vrchní fólii, zvanou také membrána. Navlhlou minerální vlnu nevyhodili, ale na jarním sluníčku opatrně vysušili, jako když v létě sušili seno. Vysušenou tepelnou izolaci poctivě překryli parozábranou a uzavřeli deskami.

Úsměvný příběh? Asi ano. Tato „recyklovaná“ rekonstrukce má dnes již 25 let a všichni ji vnímají jako úspěšnou. Po reparátu ze zateplení dokonce k původnímu okénku ve štítové stěně přibyla i dvě střešní okna, aby do ložnice proudilo opravdu dost světla. Spolupráce manželů z města s lidmi z venkova nakonec nebyla ani zdaleka poslední – jak se ukázalo, na mnohé věci z oblasti stavby a rekonstrukce měli velmi rozumné názory.

Nezavírejme oči před problémy

Patříme mezi země, kde snad neexistuje cesta z města nebo chodníček do přírody, které by nebyly lemovány odpadky a černými skládkami. Kromě ojetých pneumatik dominuje vyhozený nábytek, staré spotřebiče a haldy stavebního odpadu včetně rámů oken s rozbitými skly. Můžeme ukazovat prstem a dohadovat se, jestli za to mohou drobní stavebníci nebo velké stavební firmy. Ve skutečnosti se to týká obou skupin a je více než na čase to změnit.

Od srpna 2021 vstoupila v platnost nová vyhláška o nakládání s odpady, která zahrnuje i nakládání se stavebním odpadem. O tom, co se musí změnit při stavebních a demoličních pracích, hovoří velmi jasně: zvýšit potenciál oběhové ekonomiky v oblasti stavebního odpadu a sektoru stavebnictví a vést k vyšší míře recyklace a předcházení vzniku odpadu. Stavební odpad má vysoký potenciál. Důkladné třídění dokáže nahradit mnoho primárních surovin potřebných ve stavebnictví, stejně jako energie.

Nebojte se nápadů a možností

Při rekonstrukcích rodinných domů vzniká zejména tzv. drobný stavební odpad. Omítky, cihly, tvárnice, beton, kamenivo, zemina, dlažby, cement, vápno, sádrokarton, dřevo, plast… Všechno se vyplatí roztřídit a odvézt na sběrný dvůr, odkud to půjde na další recyklaci a opětovnou výrobu materiálů. Pokud si něco zaslouží druhou šanci, dejte mu ji. I na vlastní rozjeté stavbě nebo v zahradě. Jak na to?

  • Pokud jde o dřevěné prvky, pokuste se je zachránit. Zdravé dřevo řadíme mezi opravitelné materiály. Střešní trámy a krokve není během rekonstrukce nutné vždy měnit za nové. Pokud dřevěný krov není napaden škůdci, lze ho ponechat. Dřevo je drahý a vzácný stavební materiál. Když se ukáže, že trámy ze staré střechy nejsou vhodné při výstavbě nové, zkuste je využít při budování zahradních altánů, přístřešků, oplocení nebo vyvýšených záhonů. Zajímavé jsou také dřevěné palety ze stavebních materiálů. Pokud nebyly zálohovány, zkuste je použít k výrobě zahradního sezení, houpačky, polic či dekorací na terasu, nebo je nabídněte lidem, kteří milují kreativní práci se dřevem.
  • Střešní krytina – jeden z nejlepších materiálů pro druhou šanci. Pálená, betonová i kovová krytina patří mezi materiály, které přímo volají po recyklaci. Plech ze střech jde znovu tavit a dají se z něj vyrábět nové produkty. Pálená krytina má po rozdrcení široké spektrum využití ve stavebnictví i mimo něj. Může z ní být i tzv. antuka určená na povrchy sportovišť. Rozdrcené jednobarevné tašky se využívají i jako mulčovací vrstva v okrasných záhonech. Pokud starou pálenou krytinu nechcete, odvezte ji na sběrný dvůr nebo nabídněte jiným. Výjimkou jsou krytiny s obsahem azbestu. Pokud rekonstruujete dům s programem Nová zelená úsporám, využijte příspěvku na likvidaci tohoto škodlivého materiálu.
  • Druhou šanci si zaslouží také okna a dveře. Rozhodnete-li se je odvézt na sběrný dvůr, počítejte s tím, že může být nutné oddělit rámy od skel. Mnoho lidí si dokáže staré dřevěné rámy vybrousit, v případě potřeby okna i opětovně prosklít a využít je při stavbě zahradních domků, altánů nebo příručních skladovacích prostor, příbytků pro zvířata v malochovu nebo při výstavbě vyvýšených pařenišť pro pěstování salátů a rychlení zeleniny.
  • Stará cihla – kdo by ji nechtěl? Staré cihly jsou naštěstí oblíbený sortiment cirkulární ekonomiky. Říká se, že jen blázen by je vyhazoval. Jsou pevné a kvalitní, potřebují pouze vyčištění. Je to komodita, kterou sice můžete odvézt na sběrný dvůr, ale můžete ji také výhodně prodat nebo funkčně a efektně využít při rekonstrukci domu. Ze starých cihel můžete vybudovat zahradní chodníčky, zídky, ploty, které můžete dle fantazie kombinovat s jinými materiály, zahradní krby, ohniště apod. Dobrá rada: Chcete-li zabránit nasákavosti, dopřejte staré cihle hydrofobní nátěr.
  • Kovy ze starých staveb nepatří do přírody, ale k recyklaci. Mnoho stavebníků zůstává bezradně stát při pohledu na kovové odpady, které se jim během rekonstrukčních prací nahromadily ve větším množství, než čekali. Zapamatujte si: Kov se velmi snadno recykluje a takzvanou upcyklací z něj vzniká stejně kvalitní materiál, jakým byl původně. Ocelový odpad z výztuží, kovy ze spojovacích materiálů, měď či hliník z klempířských prvků nebo i ze střešních krytin… Pokud nemáte potřebu je opětovně použít na základě vlastních nápadů, dejte jim šanci na nový životní cyklus v továrně. Mimochodem, čím rychleji po vybourání staré kovové prvky odvezete na sběrný dvůr, tím nižší je šance, že při vašem nejbližším příjezdu najdete staveniště vykradené.

Dilema klimatizační jednotka

Kompromisy řešíme na každém kroku. Přizpůsobujeme se okolí, trendům i tomu, co nás teprve čeká. Planeta Země se otepluje a odborníci se obecně shodují na tom, že alespoň tempo oteplování potřebujeme zpomalit.

U malých rekonstrukcí patří aktuálně z hlediska ekologie k opodstatněným dilematům zejména „klimatizační jednotka“. Opravdu musíme investovat do klimatizace, která je energeticky náročná a směrem do exteriéru vyrábí zase jen teplo, když je mnohem efektivnější odstranit příčiny přehřívání interiérů? Není snazší sáhnout po kvalitnějším zasklení oken, důmyslnějším stínění, případně investovat do stropního chlazení? Pokud se chystáte na předělávku, upřednostňujte řešení pro trvale udržitelný život. Řešení vedoucí ke snižování emisí a minimalizaci uhlíkové stopy. Kdo rozumně zateplí, v zimě může méně topit a v létě méně chladit. A, samozřejmě, produkovat méně emisí. O tom je i strategie pro udržitelný život na naší planetě.

Věděli jste?

I přední výrobci stavebních prvků berou výzvu trvale udržitelného života vážně. Výrobce střešních oken Velux se zavázal, že do roku 2041 dosáhne celoživotní uhlíkové neutrality. Přitom již v roce 2030 budou mít střešní okna Velux o 50 % menší uhlíkovou stopu než v roce 2020.

Na co bychom ještě měli myslet

Už ve fázi plánování rekonstrukce domu mysleme na hospodaření s vodou a promysleme si možnosti zadržování dešťové vody na svém pozemku a zahradě.

Se zadržováním vláhy souvisí i výsadba trávníku namísto kladení velkých ploch betonové dlažby. Ideální je, když trávník postupně přechází do louky, keřů a stromů, které následně poskytují zahradě a domu přirozené letní stínění, ale v zimě do domu přes holé větve nechávají proudit dostatek světla.

• Investujme do inteligentních řešení, která zvyšují komfort bydlení a snižují energetickou náročnost. Jedná se zejména o inteligentní topení, inteligentní větrání, stínění a svícení.

Kvalitní stínění je spolu se zateplením základ pro příjemné klima v interiéru bez použití klimatizace. Vyžaduje to exteriérové rolety, které zachytí sluneční záření ještě před kontaktem se zasklením. Z hlediska délky životnosti, ale i recyklačního potenciálu po jejím skončení preferujme raději kovové výrobky před plastovými.

Celkově si při rekonstrukci dobře zvažme, které stavební prvky a materiály musí být nutně plastové. Plast je nepochybně geniální vynález, ale vzhledem k jeho „přemnožení“, nerozložitelnosti a extrémně náročné recyklaci (pokud má být jejím cílem dostatečná kvalita následných produktů) se stává neúměrnou zátěží pro životní prostředí. Upřednostněme materiály přírodní a zároveň trvanlivé nebo s vysokým recyklačním potenciálem.

Při prosvětlení podkroví pamatujme na to, že žijeme ve 21. století. Současná střešní okna mají kvalitní trojskla a kromě přirozeného světla pod šikminami pečují o tepelnou izolaci interiéru nebo odbourání přebytečného hluku.

Nejen laická část stavební veřejnosti setrvává ve stereotypu, který říká, že plast je bezúdržbový, zatímco přírodní materiály (např. dřevo) podléhají destrukci. To u moderních stavebních prvků neplatí. I dřevo v okenních rámech střešních oken je dnes možné ochránit tak, aby stavební prvky z něj byly dlouhodobě funkční. Kvalitní dřevěná okna mohou být zvenčí chráněna hliníkem, který, jak už víte, bude žádaným stavebním materiálem vhodným pro plnohodnotnou recyklaci i za pár desetiletí, kdy okna znovu doslouží.

Náš tip:

Rekonstruujete dům s plochou střechou a lámete si hlavu nad tím, jak zabránit přehřívání vnitřku domu přes světlíky? I světlíky v ploché střeše lze vybavit doplňky – vnější markýzou nebo zatemňující roletou, které dokáží odfiltrovat silné sluneční paprsky a postarat se o tepelnou a světelnou pohodu v interiéru.

S rozumem a šetrně

Přestože příběh o rekonstrukci podkroví v úvodu článku vyzněl úsměvně – byl to náš záměr –, v otázkách respektu vůči přírodě a životnímu prostředí ukázal Luďkovi a Alici směr.

Manželé se s obyvateli tamního venkova sblížili. Když Luděk chtěl k roubence náklaďákem dovážet zeminu k vyrovnání dvora, poradili mu, že lepší bude odkopat zem ze svahu nad chalupou a roztáhnout ji po nerovném dvoře. Luděk tak zabil dvě mouchy jednou ranou – vyrovnal si dvůr a ubral ze svahu, ze kterého se mu pravidelně sesouval sníh a podmáčel roubenku.

Časem přišlo i na rozpadající se opěrnou zeď u cesty. I zde vznikla zajímavá situace. Kamarád stavař Luďkovi radil, aby původní zídku svalil a na novou použil trendové betonové tvárnice: „Udělej to jako ztracené bednění a máš jednou provždy klid.“ Venkované měli jiný názor: „Tady se povalují kameny, co jsme vyorali z polí. Můžeš je mít zadarmo. Snad nebudeš v Krušnohoří dělat zeď z kupovaných betonových kvádrů.“ Starou zídku společně rozebrali, dovezli další kameny a znovu postavili zeď – vyšší a pevnější. Zároveň hezčí a v prostředí přirozenější.

Luďka překvapilo, že venkované na novou betonovou maltu používali i rozdrcené zbytky té staré. Zdá se vám návrat k podobným praktikám jako krok zpět? Není na tom nic zpátečnického. Je to stejné, jako když upřednostňujeme chléb a pečivo z místní pekárny, nebo jako když si doma ze starých rohlíků připravíme vlastní strouhanku na obalování řízků. I při stavbě a rekonstrukci je dobré upřednostnit jak místní, tak recyklované stavební materiály. Máme je na dosah. Nejde jen o cenu dopravy, ale také o další souvislosti, například uhlíkovou stopu, která při zbytečné přepravě vzniká opravdu bezdůvodně. I materiál, který demontujeme, se snažme recyklovat.

Chystáte se rekonstruovat dům? Pusťte se do toho s citem a rozumem. A s úctou k přírodě.