Své sousedy si nevybíráme. Vztahy s nimi je třeba pěstovat, někdy je vypiplat jako sazeničku ze semínka. Sousedské vztahy potřebují totéž co vztahy partnerské nebo přátelské – pozornost a péči. V nejhorších případech se vyplatí požádat o pomoc například mediátora.

Někdy stačí pozdravit, usmát se, poskytnout drobnou pomoc, pozvat na kávu. Někdy ne. Když se stěhujete do nového domu nebo bytu, řiďte se hned zpočátku v málo známém prostředí zásadou „sousedé o sobě nemusí vědět všechno“. Nemusíte si vidět do talíře, nemusíte se násilně spřátelit. Stačí se navzájem tolerovat, chovat se k sobě zdvořile, ohleduplně a nedělat si schválnosti. Je na tom něco těžkého? Ano, je! Kolik lidí by teď mohlo vyprávět o zklamání z domova, který jim nepřinesl radost a klid právě kvůli špatným sousedským vztahům.

Stalo se to i Michaele. Když se s partnerem a malou dcerkou stěhovali do novostavby, prodal se na sousední parcele vinohrad. Mladý pár za vydatné podpory rodičů zrekonstruoval místní zahradní domek na rodinný minidům. Dodatečně k němu přistavěli velký zahradní altán a rozpoutalo se peklo – nekonečné noční a pak i celodenní večírky, potoky alkoholu, nesnesitelný hluk, křik a hudba, nezvladatelný agresivní pes puštěný navolno, vulgární urážky, nadávky a plivání přes plot, dokonce i výhrůžky smrtí, pokud se ještě někdy odváží stěžovat si na jejich počínání… Míša dnes svůj extrémní příběh nerada vypráví cizím lidem. Učí se s tím žít. Snaží se pracovat se skutečnostmi, které jí život přinesl, protože: „Kam se mám přestěhovat? Na jiné místo, kde se mi může stát úplně to samé?“

Sedm najčastějších příčin hádek a dlouhotrvajících sousedských sporů:

1. Ohrožení domu, resp. nemovitosti, stavebními nebo zemními pracemi v sousedství.
2. Obtěžování nepřiměřeným hlukem, prachem, kouřem, stíněním, vibracemi… Jedná se o tzv. obtěžování imisemi.
3. Problémy s oplocením a hranicemi pozemků. Patří k těm nejzávažnějším, mohou trvat desítky let a přenášet se napříč generacemi.
4. Pohyb zvířat na sousedním pozemku, na zahradě sousedů.
5. Přerůstání větví a kořenů k sousedům – neochota starat se o přerostlou zeleň a naopak nešetrné ořezávání zeleně přerůstající od sousedů.
6. Nežádoucí vniknutí na pozemek, nežádoucí pohledy do zahrady, pocit ztráty soukromí.
7. Mezi stále častější sousedské spory – nejen před bytovými domy, ale i před rodinnými domy – patří i konflikty týkající se parkování aut.

Je lepší spolupracovat než se hádat

Proč se vlastně trápíme kvůli špatným sousedským vztahům? Jednoduše proto, že jsme lidé a potřebujeme sociální vazby. Dobří sousedé se mohou stát přáteli nebo náhradní rodinou, která obohatí náš život. Toužíme po hodnotných vztazích s nejbližším okolím, i když naši skuteční příbuzní žijí daleko (nebo dokonce neexistují), a snažíme se v novém prostředí zapustit kořeny, vytvořit mikrosvět, sociální bublinu, která je pro náš život přínosná.

A co vy? Dokážete se pohádat se sousedy kvůli větvi, která přesahuje z jedné zahrady do druhé, kouři z grilu, kouření na balkoně, nesprávnému parkování? Nebo si navzájem pomáháte – přebíráte si zásilky od kurýrů, poštu, zaléváte si zahrady během dovolené, nakrmíte kočku, střídavě si dohlédnete na děti.

V ideálním případě se sousedé mají rádi a padnou si do oka hned při prvním setkání. Jindy je potřeba vynaložit více úsilí, aby spolu vycházeli a rozuměli si. Pokud při veškerém svém jednání vycházíte z vědomí, že v kritické situaci nebo v naprosté nouzi jsou to právě lidé z vašeho nejbližšího okolí, kteří vám mohou pomoci, případně zachránit váš majetek, nebo dokonce život, jste na dobré cestě. Maroš to také zažil na vlastní kůži.

Nepěstujte si předsudky

V rekonstruovaném domě žil dva roky a ještě se neseznámil se sousedy, od nichž ho dělil jen plot na zahradě. Když se viděli, pozdravili se – nic víc. „Naši sousedé se blížili důchodovému věku a žili s dospělým synem. My jsme byli mladá rodina se dvěma malými dětmi. Hned na začátku mě soused poprosil, že by byl rád, kdyby mezi námi nebyly žádné spory, ale na mě to zapůsobilo spíš opačně – že to bude nějaký nedůtklivý pán.“ A pak se to stalo!

Maroš odjel s rodinou na prodloužený víkend. Netušil, že hadice na zalévání záhonů, kterou zapomněl dát z terasy dolů, zůstala napojená na otevřený vodovod. „Samozřejmě že praskla. Voda do ní tekla z otevřeného kohoutku, i když byl ventil na zalévání na druhém konci zavřený – plastový materiál nemohl takový tlak udržet věčně,“ říká Maroš.

Voda stříkala na dřevěná okna domu, na dřevěnou konstrukci terasy, na dřevěný nábytek. Zaplavila kočičí pelíšek, dětské pískoviště a podemlela čerstvě vysázené záhony lemující terasu. A vodoměr se otáčel a zaznamenával zbytečné odběry vody. „Kdyby to takhle zůstalo celé tři dny, nechci si ani představovat všechny následky, natož pak účet za vodu.“

Potopy si všimli právě sousedé. Zalarmovali ostatní sousedy, přelezli plot pomocí žebříku, zavřeli nešťastný kohoutek, vymetli všechnu vodu z terasy, vysušili dřevěné rámy oken a zahradní nábytek, na slunce vynesli kočičí pelíšek a polštáře z nábytku… Banální incident? Možná. Ale Maroš si díky němu uvědomil, jak jsou lidé žijící vedle milí a že si vlastně nevědomky pěstoval předsudky.

Co je dobré si uvědomit?

Soused není jednovaječné dvojče, je to úplně jiný člověk. Může mít jinou povahu, jiný temperament, jiný životní příběh. Pokud patří k jiné generaci, má nejspíš i jiné každodenní radosti a starosti, a ty ovlivňují jeho jednání, rozhodování, nálady, prožitky…. Ale v krizových chvílích může být fyzicky nejblíže a pomoci, když už opravdu nikdo jiný nemůže.

Sousedská komunita – historicky přirozená komunita

Lidé jsou společenské bytosti a vždy tvořili společenství – příbuzenská, přátelská, pracovní, zájmová nebo sousedská. Až do 18. a 19. století byly rozhodujícími sociálními faktory při vytváření sousedských komunit práce a společenské postavení. Lidé s podobnými profesemi nebo sociálním postavením žili ve stejném prostředí.

S nástupem industrializace, urbanizace a mobility začaly mizet společné sociální a ekonomické styčné body mezi sousedy. Postupná globalizace a pluralizace životních stylů změnily vztahy mezi sousedy ještě více. Dnes jsou vymezeny především prostorově. Jsou to lidé, kteří obývají stejnou ulici, sdílejí stejnou příjezdovou cestu nebo vstupní schodiště, mají společný plot…

Sociologové obecně definují sousedskou komunitu 21. století jako sociální skupinu, jejíž členy spojuje místo, kde žijí, a jejich vzájemná fyzická blízkost. Do počátku 90. let 20. století to bylo patrné zejména v anonymním soužití na městských sídlištích. V současnosti se to přenáší i do vilových čtvrtí nebo nově budovaných okrajových částí obcí a míst se zástavbou rodinných domů.

Náš tip:

I při rekonstrukci podkroví dbejte na dobré sousedské vztahy, aby se nová střecha a její okna nestaly předmětem dlouholetých sporů. Mnoho starších domů, u nichž si majitelé budují podkroví, stojí na úzkých pozemcích v blízkosti sousedních domů. Proto také zvětšení obytné plochy o podkroví posuzují stavební úřady podle konkrétní situace. Hodnotí se požární bezpečnost, celkové světelně-technické poměry a postoj sousedů v případě úzkých starších budov. V některých případech se může stát, že s ohledem na soukromí bude nutné střešní okna osadit výše, než byl původní záměr. Ideální je předem konzultovat stavební záměr se spádovým stavebním úřadem.

Pracujte na vzájemných vztazích

Pěstování vztahů se sousedy je každodenní výzvou. Sousedské soužití na venkově má samozřejmě jiná specifika než ve městě a majitelé rodinných domů řeší jiné mezilidské problémy než obyvatelé anonymních sídlišť. Existuje však mnoho společných pravidel, jejichž dodržování vám pomůže rozvíjet dobré sousedské soužití a předcházet konfliktům. Pro začátek vám postačí základní pravidla:

  • Seznamujte se se svými sousedy hned od začátku – od koupě pozemku nebo nového bytu. Při setkání pozdravte, usmějte se a proneste pár milých slov. Možná se rozproudí konverzace, možná mezi vámi nevyroste bariéra založená na strachu z neznámého. Buďte však tolerantní – ne každý soused je komunikativní typ.
  • Nedělejte svým sousedům to, co by neměli dělat oni vám. Vzájemný respekt vám usnadní soužití.
  • Novým sousedům nabídněte pomoc: „Jestli něco potřebujete, nebojte se nás zeptat.“
  • Dodržujte základní zásady: noční klid po desáté hodině, žádné obtěžování nadměrným hlukem, prachem nebo kouřem, žádné nebo neohlášené stavby, přístavby, přestavby nebo rekonstrukce, ale také čistota ve všech společných prostorách nebo společných přilehlých prostorách a předzahrádkách.
  • Ve čtvrtích s rodinnými domy akceptujte, že se trávníky v neděli nesekají, tráva a odpad ze zahrad se nepálí, ale kompostuje nebo ukládá do speciálních kontejnerů.
  • Ke slušnosti vůči sousedům veďte i svoje děti.

Dá se udělat i víc? Dá!

Pokud můžete, vytvořte prostor pro společnou aktivitu – letní sousedské grilování, procházku nebo sportovní akci s rodiči a dětmi z ulice, případně vybudujte malou komunitní zahradu, pokud bydlíte v novém bytovém domě a okolní venkovní prostory to umožňují.

Společná práce na tom, co je třeba ve vašem sousedství zlepšit, je pro vzájemné sousedské vztahy velmi prospěšná. Opakovaně zapomínají vyvézt tříděný odpad z vaší nové ulice? Společně se obraťte na obecní úřad nebo přímo na firmu zajišťující odvoz odpadu. Chybí ve vaší ulici chodník, který měl být již dávno dokončen? Spojte se a řešte problém s příslušnými úřady společně. Nečekejte, že „někdo shora“ udělá něco pro vaši sousedskou komunitu. S trochou času a úsilí to můžete jako tým udělat dříve a lépe.

Sociální sítě jsou novodobým fenoménem. Sdílejte na nich nebo na jiné online platformě aktivity s obyvateli vaší ulice, čtvrti nebo obce.

Při stavbě domu nebo rekonstrukčních pracích

  • Dodržte všechny stavební normy, obzvlášť povinné odstupové vzdálenosti mezi nemovitostmi a hranicemi pozemků při projektování a osazování staveb, ale i při projektování a realizaci okenních otvorů a oken.
  • Dodržte katastrem potvrzené vytyčené hranice pozemků, neupravujte je svévolně, nepřivlastňujte si cizí pozemky, ani kdyby šlo o pár desítek centimetrů.
  • Komunikujte se sousedy o všem, co se jich bezprostředně týká, například o výšce
    a typu plotu, jenž vás bude oddělovat.
  • Oznamte sousedovi mimořádně hlučnou nebo prašnou činnost. Dáte mu šanci zařídit se a dopředu se připravit.
  • Pokud rekonstruujete byt nebo dům v řadové zástavbě, dohodněte si se sousedy denní časový limit prací, aby nebyli vaší stavební činností obtěžováni více, než je nutné.
    V žádném případě nerušte noční klid.
  • Při zakládání zahrady nevysazujte dřeviny těsně u hranice pozemku. Zahradní designéři v této souvislosti radí, že ideální je vysadit stromy a keře, které se líbí a vyhovují oběma stranám a které nebudou v budoucnu způsobovat problémy, například přílišné zastínění nebo znečištění sousedního pozemku.
  • Pokud je součástí vaší stavby venkovní prostor pro grilování s pevným ohništěm nebo grilem, umístěte jej tak, aby kouř nesměřoval do oken a na balkony sousedova domu ani přímo do jeho zahrady.

Hledejte společná témata

Sousedské vztahy naštěstí ovlivňují i další faktory – společné zájmy, podobný životní styl, stejné sociální postavení nebo podobná životní situace. Studenti na kolejích mají jiný životní styl než mladé rodiny v nově postavené čtvrti nebo důchodci ve starém centru města; milionář si nepostaví dům v běžné čtvrti, ale v lokalitě pro horních deset tisíc. Na jedné straně se stále častěji stěhujeme za studiem či prací a naši příbuzní a přátelé jsou roztroušeni po celém světě, na druhé straně v nás opět ožívá touha žít v tradiční komunitě.

Ve velkých městech tvoří svobodní lidé až polovinu domácností a rodina jako sociální síť postupně přestává fungovat tak, jak tomu bylo ještě nedávno. Roste význam sousedství, a to nejen fyzického, ale i virtuálního. Možná i vy patříte k lidem, kteří tyto posuny vnímají, a zasazujete se o dobrou vůli a dobré vztahy s lidmi ve svém okolí. Sdílíte online se svými sousedy své zkušenosti s lékaři, restauracemi, školkami, vybavením kanceláří nebo jinými službami? Sdílíte na sociálních sítích fotografie z výletů po okolí nebo prosby ostatních, když hledají pomoc a radu? Dělejte to i nadále, pokud to pozitivně formuje vaši komunitu. A pokud jsou vztahy narušeny vaším neuváženým jednáním nebo jednáním někoho jiného, snažte se to co nejdříve napravit. V klidu vyhledejte pomoc nebo odbornou radu a zjednejte nápravu.

Náš tip na závěr:

V případě vážného konfliktu se sousedy, kdy ani jedna strana nevidí řešení sporu, nešiřte v sousedství pomluvy. Nic tím nezlepšíte. Oslovte a požádejte o pomoc třetí stranu – právního poradce nebo mediátora, kteří mohou často pomoci ještě více. Mediátor nesoudí ani se nezastává jedné či druhé strany – vede k nalezení vzájemné dohody. Pokud taková iniciativa přichází od problémového souseda, snažte se ji nebojkotovat.

Cenné rady ohledně zateplení a výměny oken vám poskytne odborník.

Získejte konzultaci