Je to pravda, nebo lež? Možná jste si to o střešních oknech mysleli i vy

Je k nevíře, jak v naší laické stavební veřejnosti přetrvávají názory, které v současnosti nemají opodstatnění a klidně je můžeme označit za mýty. Týkají se také střešních oken. Jak tyto mýty vznikaly?

Zatímco výstavba ve městech a obcích byla v minulosti značně uniformní (převládaly domy s plochými střechami a ty se šikmými podkrovími se k bydlení nevyužívaly), podkroví obývali zejména chataři a chalupáři. Všechno bylo založeno na svépomoci – a tomu zpravidla odpovídala i kvalita. Tak vznikaly mýty, z nichž mnohé přetrvávají až dodnes.

Mýtus 1: Střešní okna zatékají

Je pravda, že v minulosti, kdy v Česku ještě nebyla tradice budování podkrovních obytných místností, nebyla na našem trhu střešní okna od výrobců, kteří by měli s jejich výrobou dostatek zkušeností. Zatímco přední západoevropští výrobci je během několika desetiletí neustále zdokonalovali, u nás byli zhotovitelé odkázáni na metodu pokus a omyl. V zatékání dnešních kvalitních oken brání těsnění a uzamykání okna. Aby nezatékalo vedle okna, tomu brání kvalitní lemování střešního okna, které lze při instalaci vytvarovat tak, aby dokonale kopírovalo střešní krytinu kolem celého okna.

Současné kvalitní střešní okno jednoduše nezatéká. Pokud pomineme neodbornou montáž, jedinou výjimkou by pak mohla být zapomnětlivost uživatele, který by v případě nepříznivého počasí zapomněl střešní okno zavřít.

Mýtus 2: Krupobití rozbije sklo na střešním okně

Opět se musíme vrátit do dob, kdy truhláři na žádost chataře vyrobili střešní okno a zasklili ho jen tím, co nabízelo tehdejší sklenářství. Ano, takové střešní okno mohlo poškodit například silné krupobití. V současnosti však výrobci střešních oken nabízejí ve svých produktech vnější sklo, které je zásadně tvrzené, aby odolalo i tomu nejintenzivnějšímu krupobití, jaké se v našich zeměpisných šířkách vyskytuje. Střešní okno nemůže poškodit ani pták nebo úlomek ze střechy nebo komína. To, že krupobití poškodí nebo dokonce rozbije střešní okno, je jednoduše mýtus.

Mýtus 3: Střešní okna způsobují tepelné úniky

Ještě před několika lety výrobci nabízeli střešní okna s izolačním dvojsklem. Už tato okna měla velmi solidní parametry. Dnes se běžně dodávají střešní okna s izolačním trojsklem se součinitelem prostupu tepla U_g = 0,5 W/(m².K). Celé střešní okno v takovém případě disponuje součinitelem prostupu tepla U_w = 1,0 W/(m².K). Toto jsou hodnoty, které splňují všechny současné přísné normy. Uvedené parametry jsou přitom určitě lepší než parametry šikmých střech, které si stavebníci svépomocí zateplovali ještě v nedávné minulosti. Takže tvrzení, že střešní okno (citujeme: kvalitní a profesionálně osazené) způsobuje tepelné úniky, je také mýtus.

Mýtus 4: Střešní okna způsobují přehřívání podkroví

Je to pravda, nebo lež? V tomto případě musíme přiznat, že střešní okna mohou za jistých okolností způsobit přehřívání podkrovních prostor. V zásadě je výhodné instalovat střešní okna na plochy s orientací na sever a částečně i na východ, neboť v takovém případě si můžeme být jisti, že k přehřívání nedojde.

Co když máme střešní okno orientované na jih nebo na západ? Nejprve si řekněme, že výrobci střešních oken počítají také s efektem přehřívání – a není střešní okno jako střešní okno. V případě okna situovaného na slunečně exponované strany bychom se měli informovat o možnosti koupě střešního okna s vnějším sklem, které dokáže ve zvýšené míře tlumit sluneční záření. Abychom si ale byli jisti, že se vyhneme nežádoucímu efektu přehřívání, v takovém případě bude zapotřebí okna i kvalitně zastínit. Jednoznačně se doporučuje exteriérové stínění. Takže současné moderní střešní okno – i se svou doplňkovou výbavou – boří i mýtus o přehřívání.

Mýtus 5: Nesnesitelný hluk od deště

Nejprve si položme otázku: co je to nesnesitelný hluk? O hluku od deště mohou říci své také majitelé plechových střech, kteří při instalaci plechu netušili, že existují i pryžové tlumící podložky, které výrazně eliminují hluk od deště. A tak je to i se střešními okny. Výrobci dnes používají skla se speciální úpravou snižující hluk deště až o 7 dB. Výsledná hodnota je v takovém případě na úrovni 35–40 dB. Jen pro srovnání: Vnitřní hluk v automobilu jedoucím rychlostí 90 km/h je cca 70 dB. Pokud jede rychlostí 130 km/h, je to více než 90 dB. Z tohoto pohledu nelze občasný hluk, zvýšený na úroveň 35–40 dB, považovat za nesnesitelný.

Mýtus 6: Staré střešní okno je obtížné vyměnit za nové

Vývoj střešních oken prudce pokračuje. I když životnost a bezporuchový provoz konkrétního střešního okna může být i několik desetiletí, přibližně po 20 letech je střešní okno (podobně jako auto, televizor či počítač) morálně zastaralé.

Dnešní okno má nižší koeficient prostupu tepla, lépe odráží sluneční záření a samozřejmě umožňuje lepší cirkulaci vzduchu než okno před 15–20 lety. Ani auto si přece nekupujeme na 20 a více let. Starší okna lze velmi jednoduše vyměnit za nová, moderní, v každém ohledu kvalitnější. V případě, že dodržíme tentýž rozměr, zkušenému odborníkovi taková kompletní výměna trvá 2 až 4 hodiny.

Mýtus 7: Střešní okno není nutné, máme-li již fasádní

Jelikož mnozí stavebníci žijí ve starých stereotypech, jsou ochotni tvrdit, že v podkrovním prostoru s fasádním oknem je již střešní okno zbytečné. Samozřejmě i to lze považovat za mýtus. Střešní okno nám totiž nejenže může přinést lepší výměnu vzduchu prostřednictvím komínového efektu, ale také možnost výhledu na další světovou stranu, do okolní přírody, na překrásné hory… A zejména přináší více přirozeného světla. V posledních desetiletích se začíná řešit syndrom tzv. nemocných budov, ve kterých lidé nemají dostatek přirozeného denního světla, což způsobuje, že trpí špatnými náladami a bolestmi hlavy. Už staré lidové přísloví „kam nechodí slunce, tam chodí lékař“ mluví jasně o tom, že k životu potřebujeme světlo a slunce. A bránou k němu je právě střešní okno.