Vybíráme střešní okna: horní, nebo spodní ovládání?

Pokud už máte jasno v tom, že i podstřeší domu chcete využít k bydlení, stojí před vámi ještě pár malých dilemat. Vytvořit v podkroví jen ložnice, nebo i prostory pro plnohodnotné denní užívání? Jak jim zajistit dostatek denního světla a čerstvého vzduchu? Kolik oken a jak velkých bude tak akorát? Co u střešních oken znamená horní a co spodní ovládání? Odpovědi na tyto otázky nejsou vůbec komplikované.

Majitelé domů s podkrovím mají při jejich budování i taková dilemata, o kterých se nedokážou jen tak s leckým poradit. Vždyť ne každý, kdo stavěl nebo předělával patrový dům, v něm měnil či instaloval nová střešní okna. Už první pohled do katalogů a produktových řad dokáže zaskočit, neboť v nich výrobci dělí svá okna i na:

• střešní okna s horním ovládáním,
• střešní okna s dolním ovládáním.

Co to znamená? Buďte bez obav, stačí vycházet z logické úvahy a zdravého selského rozumu.

Podkroví – volba rozvážných

Pokud jste se rozhodli vytvořit obytné pokoje a prostory v podkroví, dovolte, abychom vás pochválili za racionální uvažování. U téže zastavěné plochy získáváte v podstatě dvojnásobnou užitnou plochu v porovnání s klasickým jednopodlažním domem či bungalovem. A protiargument, že jednou budeme všichni staří a chození po schodech bude problém, neobstojí v době, kdy je cílem každého z nás udržet si dobrou kondici do vysokého věku.

Dokud zvládáme, není lepšího receptu na zdravý nenáročný pohyb než chůze, a to včetně chůze po schodech – zahrnuje kardio trénink i snadné posilování svalů. Pokud jste ale ve fázi projektování domu, nic vám nebrání, abyste v přízemí počítali i s malým pokojíčkem, ze kterého může být ložnice v případě úrazu, nemoci či omezené mobility.

Výhodou patrové stavby je velkorysá užitná plochy domu, která nevznikne na úkor relaxační či užitné plochy zahrady. Kromě ní určitě stojí za zmínku, že nejen investiční, ale i provozní náklady, zvláště na vytápění, budou u kompaktnějšího domu s dalším podlažím nižší. Pokud jste se tedy rozhodli vytvořit pokoje v podkroví, chválíme vás. Jaké otázky ještě vyřešit? Pro rodinu ty nejdůležitější: komu připadne podkrovní pokoj do ulice a komu do dvora? Jak vytvořit prostor s dostatkem světla pro každého člena rodiny? Kolik a jakých oken si to vyžádá?

Jaké střešní okno a kam s ním?

Stavíte-li dům s architektem, kterého jste si vybrali na základě jeho projektů, staveb či podle důvěryhodných pozitivních recenzí, máte v rukou projekt na míru a držte se ho. Jistě jste na setkáních řešili jedinečnost svého pozemku a osobitost lokality, od kterých se přímo odvíjí provedení a dispozice domu, umístění stavebních otvorů i jejich velikost s ohledem na vaše potřeby a preference.

Levnější, obvykle katalogový projekt je ale vždy jen jakýmsi obecným řešením rodinného bydlení. Přesně u těchto domů je třeba se ještě jednou pořádně zamyslet a vše důkladně zkontrolovat. Takový projekt nemusí dobře korespondovat s orientací pozemku vůči světovým stranám ani se situací v dané lokalitě, kterou může komplikovat blízkost rušné cesty, nevzhledný vícepodlažní objekt v sousedství, příliš vysoký betonový plot na místě, kde mají být dominantní fasádní okna, a podobně. Co dělat v takovém případě? Nebojte se zasáhnout a upravit velikost, výšku, typ či počet střešních oken. I v tomto případě je vhodné se obrátit na odborníky – buď vyhledejte přímo projektanta, nebo katalogový projekt a své obavy i dotazy konzultujte s odborníky na střešní okna a využijte jejich poradenství.

Na rozdíl od fasádních oken, která by měla mít určitý rytmus a jednotící rozměr, s rozmístěním a velikostí střešních oken si lze mnohem více pohrát dle individuálních potřeb. A to je skvělá zpráva! Abyste neměli na očích nevzhlednou budovu, střešní okno posuňte co nejvýš. Pokud vám okolí nabízí krásné panorama, uvažujte o nižším umístění střešních oken nebo sestav střešních oken, abyste získali výhled do exteriéru podobným způsobem jako přes klasická fasádní okna. A právě teď nastupuje na scénu zdánlivě obtížné rozhodování o volbě horního, nebo spodního ovládání.

Horní, nebo spodní ovládání?

Zdánlivě jde o dilema, ale odpověď je v podstatě jednoduchá:

• Pokud to konstrukční charakter domu umožňuje a daný prostor bude poskytovat pěkné výhledy, měli byste okna umisťovat co nejníže, zpravidla již od výšky 0,9 m od podlahy. Níže uložená okna udržují i podkrovní bydlení v kontaktu s okolím a nedovolují, aby se jeho obyvatelé cítili jako zavření v krabici. V tomto případě je vhodnou volbou mechanismus s horním ovládáním. Dospělý člověk na něj dosáhne zcela pohodlně, i když je před oknem stůl nebo jiný nábytek. Okna s horním ovládáním jsou vybavena pohodlným madlem.
• Pokud ale okolí nenabízí výhledy, zástavba je přehuštěná a je i méně světla, měli byste střešní okna situovat co nejvýše. Jejich dolní hrana bude 1,3 až 1,5 m od podlahy a sahat mohou až do výšky více než 2,2 metru. Ale tohle je spíše laický pohled. Odborník vám vysvětlí, že i zde jsou zásadní spíše stavební důvody. Tam, kde je vysoká nadezdívka, nezbývá než umístit okna výše. Také platí, že čím výše je okno umístěno, tím lépe prosvětluje interiér do hloubky. V takovém případě logicky volíme okno se spodním otevíráním, a to opětovně proto, aby byl otevírací mechanismus komfortně v dosahu. Tato okna jsou vybavena nenápadnou, ale komfortní klikou.

Zcela ideálním řešením mohou být dvě střešní okna nad sebou – níže s horním ovládáním, výše se spodním.

Pokud máte koncept bydlení dobře promyšlený i v otázce zařizování interiéru, pod okny budete pravděpodobně preferovat denní části pokoje, například prostor pro hraní, stůl pro školáka nebo maminčin pracovní koutek. Přímo nad postelí či manželskou postelí není nutné počítat za každou cenu se střešním oknem nebo sestavou střešních oken. Někdy se ale hodí i tam. Komfortním řešením je doplnit střešní okna dálkovým ovládáním, u těch vysoko instalovaných nebo hůře dostupných je to přímo nutnost. Jde o logickou volbu, která umožní snadné větrání prostoru. Střešní okno s motorem je navíc vybaveno dešťovým senzorem, takže ho můžete nechávat otevřené bez obav ze změny počasí.

Horní, nebo spodní ovládání? Uznejte sami, že tato volba je v podstatě jednoduchá. Stačí, když máte dobře promyšlenou každou místnost, její situování v rámci domu i konkrétní situaci vašeho pozemku, a bude to fungovat.

Návratnost a energetická bilance

A co ekonomika? Obavy z tepelných ztrát způsobených více střešními okny v jedné místnosti už nemají velké opodstatnění. Dnes jsou standardem nízkoenergetická izolační trojskla. Jejich součinitel prostupu tepla Uw má hodnotu přibližně 1,0 W/m2 a je již tak nízký, že i v zimě mohou být tepelné ztráty přes střešní okno nižší než zisky z pronikajícího slunečního záření. Lidově řečeno, přes vhodně orientované střešní okno máme i v zimě více tepelných zisků než ztrát.

Asi jste si položili otázku: a co v létě? Nebude střešní okno fungovat jako čočka a nevítaný zdroj přehřívání podkroví? Nebude, pokud je podkroví kvalitně odizolované a mají-li střešní okna exponovaná na sluneční strany exteriérové stínění – rolety nebo markýzy. Pokud je to alespoň trochu možné, při budování vysněného domu a podkroví použijte konstrukční a systémové prvky proti přehřívání a zkuste se vyhnout klimatizaci. Je to totiž už jen hašení problému, navíc málo ekologické a zbytečně drahé – chlazení je cca dvakrát až třikrát energeticky náročnější než topení.

Pokud se ptáte, zda má smysl investovat do elektrického pohonu oken a žaluzií, nebo i do inteligentní domácnosti, a jaká je jejich návratnost, vyplatí se klást protiotázky o tom, co všechno nadstandardního, s jakým cílem a jakou návratností budete v domácnosti ještě mít. Investice do moderních technologií na první pohled často není vidět, ale výraznou měrou se podílí na zdravém domácím ovzduší a tepelném i světelném komfortu života v podkroví.

Výrobci střešních oken nabízejí několik stupňů komfortu i u samotných typů střešních oken. Sáhnout lze po různých řešeních – od běžného standardu přes zlatý střed až po prémiové kategorie. V každém případě, rozumná investice do kvalitních řešení se vyplatí.