Úsporná patrová dřevostavba – domeček budoucnosti?

Úsporné dřevostavby se na menších nebo větších pozemcích posouvají do centra pozornosti obzvláště mladších stavebníků. Čím to je? Pojí se s nimi výhody rychlé výstavby a nižší finanční náročnosti realizace, přičemž je vnímáme jako ekologické domy. Přemýšlíte nad tím, že i váš vysněný domov bude dřevěný? Co se vyplatí vědět o dřevodomech?

Dřevostavba je budova, jejímž hlavním stavebním materiálem je dřevo, a to zejména smrkové a jedlové, ale výjimkou není ani borové nebo modřínové. Vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o zakázkovou výrobu, realizační firmy mají zájem vycházet co nejvíce vstříc přáním zákazníků. I zde však platí limity, které určují technologické možnosti a postupy výstavby.

Formou dřevostaveb lze vybudovat samostatně stojící rodinné domy (patrové i přízemní), dvojdomy, ale i nástavby stávajících domů nebo nadzvednutá podkroví. Budují se tak už i sportovní a víceúčelové haly, bytové domy a také občanské a průmyslové stavby. Jedněmi z energeticky nejefektivnějších, cenově nejdostupnějších a nejžádanějších jsou kompaktní patrové dřevodomy na menších pozemcích.

Výhody dřeva jako materiálu

Dřevo je přírodní stavební materiál s trvalou udržitelností, jehož pověst ověřily a potvrdily zkušenosti mnoha generací. Stavby ze dřeva a na jeho bázi konkurují už i těm z oceli a betonu – a v mnoha směrech je překonávají. Oceňován je zejména ekologický přínos dřeva ve stavebnictví a jeho obnovitelnost s pasivní bilancí emisí. Právě to ho dnes dostává do kategorie stavebního materiálu budoucnosti.

Majitelé dřevostaveb z vlastností dřeva a dřevěných konstrukcí profitují hned z několika důvodů. Asi nejzajímavějším je šetření energií na vytápění. Dřevěná konstrukce je při důsledném provedení a zaizolování schopna splňovat podmínky nízkoenergetické stavby a při použití potřebného technického vybavení i pasivního standardu.

Dřevodomy mají v porovnání s klasickými konstrukcemi lepší tepelněizolační vlastnosti. Mají vysoký tepelný odpor, čímž se minimalizují tepelné ztráty. V zimě se objekt rychle vytopí a v létě je v něm dlouho příjemné klima. K pohodě bydlení přispívají i akustické vlastnosti dřevěných sendvičových konstrukcí, které jsou opět lepší než u standardních konstrukcí.

Nevýhody staveb ze dřeva

Častým argumentem pochybovačů je hořlavost dřeva. Dřevěné konstrukce však splňují velmi náročné normativní podmínky požární odolnosti.

Na povrchu hořícího dřevěného materiálu se vytváří zuhelnatělá vrstva, která ochraňuje dřevěné prvky před dalším šířením požáru. Dřevěná sendvičová konstrukce je již sestavována s důrazem na protipožární odolnost. Důkazem této rezistence jsou výškové stavby koncipované jako dřevostavby v severských zemích nebo už i v nedaleké Vídni.

Pokud by přece jen požár nebyl brzy odhalen a hašen, s trpkostí, ale vážně lze říci, že se dřevodům odmění i nižšími náklady na demoliční práce a vyčištění staveniště. Když shoří klasický zděný rodinný dům, kromě životního otřesu a ztrát na majetku je třeba počítat s nemalými náklady na rozebrání stavby, vyčištění shořeniště, roztřídění a likvidaci velkého objemu požárem poškozených stavebních a ostatních materiálů, které mohou odstraňovat jen specializované firmy. Pokud se to stane u dřevostavby, obrazně řečeno – po zametení základové desky lze na místě znovu stavět. Zůstane méně odpadu náročného na separaci, se speciálními požadavky na odvoz, likvidaci či skládkování. Něco takového nikomu nelze přát, ale tato informace už nejednou hrála roli při rozhodování o volbě základního stavebního materiálu plánovaného bydlení.

Je dřevostavba levnější?

Cenu může příznivě ovlivnit požadavek na spodní stavbu. Vzhledem k nižší hmotnosti dřevěných konstrukcí mohou být základy dřevodomu méně masivní. I dřevěné stěny bývají obvykle užší, což při stejné obestavěné ploše přináší větší zisky na ploše, respektive objemu obytných prostor.

Při budování dřevostavby jsou na minimum sníženy takzvané mokré procesy, což výrazně zkracuje časovou náročnost. Odbourává se doba tuhnutí – stavební konstrukce mají ihned plnou únosnost. Tyto faktory příznivě ovlivňují náklady na výstavbu dřevodomů. Výslednou cenu, hlavně v případě domu v pasivním standardu, ale ovlivňuje i hodnota zabudovaných materiálů a provozních technologií, čímž finální investice mohou převýšit cenovou hladinu staveb budovaných klasickými metodami.

Prosvětlení domu ze dřeva

Moderní a kvalitně zhotovená dřevostavba je systém s mnoha vynikajícími vlastnostmi, který může dosáhnout velmi vysokého energetického standardu. Pokud si ho nechcete pokazit, dbejte na správný výběr dveřních a okenních výplní včetně střešních oken, která pečují o dostatek světla v podkroví, nebo světlíků zajišťujících příliv světla i v místnostech s hlubší dispozicí pod plochou střechou.

Dům ze dřeva může mít od začátku své životní poutě velmi zdravé vnitřní mikroklima – ale i jeho podmínkou je správné a dostatečné prosvětlení interiéru. Druhou je výměna vzduchu ve všech prostorách. I proto se při výběru střešních oken vyplatí sáhnout po kategorii úsporných, s lepšími energetickými vlastnostmi a možností vybavení doplňkovými funkcemi včetně integrovaného dálkového ovládání a automatizace domácnosti. Dřevostavba umí výborně pracovat s pasivními solárními zisky ze slunečního záření, které vstupuje dovnitř prosklenými plochami. Při optimálně promyšlených a umístěných oknech lze podle měření v zimě uspořit až 20 procent energie na vytápění.

Montáž oken v dřevodomu

Vložení střešních oken do střešního pláště dřevostavby je v podstatě totožné jako v úsporných domech z obvyklých materiálů. Montují se do připraveného stavebního otvoru. Je třeba věnovat pozornost důslednému zateplení rámu okna a napojení na fólie pojistné hydroizolace a parozábrany tak, aby v okolí okna nedocházelo k poruchám, které by se mohly projevit kondenzací vodních par v místě vzniku tepelných mostů nebo zatékáním srážkových vod.

Dokonalé splynutí střešního okna se střešní rovinou a krytinou zajistí vhodné lemování. V případě, že se střešní okna osazují do střechy srubové dřevostavby, je třeba počítat s jejím sedáním během sesychání a napojením okna s dostatečně nadimenzovanými dilatačními mezerami. Dobrou zprávou je, že v dobře zhotovené dřevostavbě a při dodržení všech zásad montáže oken hned od začátku odpadá problém s přebytečnou vzdušnou vlhkostí a rosením skel.

Pokud potřebujete některé prostory domu jen prosvětlit bez požadavku na výhled, v šikmé i ploché střeše můžete využít světlovody. Postarají se o denní světlo v tmavších místnostech – dokážou ho dovést na vzdálenost od jednoho do šesti metrů. Osvětlit tak lze šatník, chodbu nebo i komoru v přízemním jádru dřevěného domu, a to bez nároku na fasádní okna.