Dešťová voda změní zahradu a zkrotí rodinný rozpočet 

Chvílemi je jí příliš, vzápětí zoufale málo. Lije se zadarmo, ale plýtváme jí. Nespočitatelné hektolitry se ztrácejí v kanalizaci nebo odtékají z lokálního prostředí do nenávratna a odborníci varují, že na to jednou doplatíme. Ano, dešťová voda. Dá se využít mnoha způsoby a může snížit náklady na provoz domu. Proč se vyplatí zachytávat vodu ze střech? 

Průměrné teploty ovzduší stoupají stále výš. Léta se mění na dlouhé týdny horka a sucha, kdy lidé, rostliny i zvířata toužebně vyhlížejí kapky osvěžujícího deště. Prudký je také pokles srážek a relativní vlhkosti vzduchu. Globální oteplování není fráze. Hospodaření s dešťovou, přesněji tzv. srážkovou vodou, je podkapitola, kterou může aktivně tvořit a v malém rozsahu pozitivně ovlivnit každý majitel rodinného domu nebo kousku zahrady. Jak? 

Střecha je základ 

Bleskové přívalové srážky způsobují více škody než užitku. Nemají nic společného s tichým vytrvalým deštěm, který se stará o úrodu a přežití ekosystémů v jakékoliv části přírody. I vás minulá léta zaskočila? I vy jste si z nich odnesli ponaučení, že touha po letním dešti může být marná? Pohráváte si s myšlenkou zachytávat dešťovou vodu, nebo alespoň zpomalit její rychlý odchod ze dvora a ze zahrady? Jste na správné cestě!

V podmínkách rodinného domu se vyplatí začít pohledem na střechu. Přestaňte ji vnímat pouze jako ochranný plášť vašeho rodinného hnízda a podívejte se na ni jako na základní sběrnou plochu každého druhu srážkové vody – z deště, ze sněhu, z námrazy. A vůbec není podstatné, zda máte střechu rovnou, mírně šikmou nebo strmou. Pokud se pustíte do zachytávání vody ze střechy, překvapí vás, jaké množství získáte. Máte-li zahradní domek, altán, samostatnou garáž či dodatečně vybudovanou krytou terasu, vyplatí se vědět, že i jejich střechy mohou zachytit překvapivě zajímavá množství vody. 

Jak zachytit vodu ze střechy? 

Systémy, které slouží k zachytávání vody, mohou být opravdu velmi jednoduché. K takovým patří například sběr dešťové vody do sudů nebo barelů. Jen pro představu, na velikost střechy zhruba 120 m²  může stačit barel, případně soustava několika barelů s celkovým objemem přibližně 5 m³. Je to ovšem minimum. Fungovat a dobře sloužit vám budou za předpokladu, že z nich budete vodu v zahradě průběžně využívat a nebudete ji „nechávat na horší časy“.

Jednoduchým příkladem jsou i okapové svody odvedené přímo do vybraných částí zahrady. Takové řešení je vhodné zejména ve spojení s tzv. dešťovým jezírkem nebo dešťovými záhony, které lemují rostliny s pevným a hlubokým kořenovým systémem. Běžné záhony se zeleninou nebo klasickou okrasnou zahrádku může nárazový příval vody z okapových svodů zcela zničit – vyplaví rostliny i s kořeny, strhne porost i s částí půdy a podobně. 

Výrazně sofistikovanějším způsobem zachytávání vody z deště a ostatních srážek jsou podzemní zásobníky. Ty jsou sice náročnější na investici, montáž i provoz, a v ideálním případě by měly být součástí projektového řešení domu či plánované rekonstrukce, ale srážkovou vodu dokáží efektivně zachytávat celoročně a lze ji využívat i v domácnosti. Takovou vodou můžeme bez problémů splachovat toalety – samozřejmě za předpokladu, že záchytný a rozvodný systém vodu filtruje od nečistot, jakými jsou v tomto případě zejména přírodní usazeniny. 

Jaké jsou praktické zkušenosti? 

Pro tento typ – umístění zásobníků pod zemí – se rozhodli i manželé, kteří si postavili dům ve vesničce na jihu Moravy. „Zavlažování zahrady výhradně vodou z hluboké vrtané studny se nám zdálo v podstatě sobecké a neudržitelné. Podzemní voda, ať to zní jakkoliv pateticky, má zůstat i dalším generacím. A v naší studni je pitná voda, určitě by se měla odčerpávat s rozumem. Opravdu nechceme zavírat oči před výzvami, které dnešní doba přináší,“ přibližuje majitelka domu okolnosti, pro které se rozhodli hospodařit s vodou co nejšetrněji. 

Architekt a zároveň druhý z majitelů naplánoval během výstavby do bezprostřední blízkosti domu dvě betonové podzemní nádrže na vodu ze střechy. „Jedna se nachází pod terasou a druhá je uložena pod chodníkem, kterým vstupujeme do domu. Náš pozemek se neroztahuje do šířky, využití každé plochy bylo potřeba důkladně promyslet,“ vysvětluje. 

Větší z nádrží má objem 10 m³, menší 8 m³. Střecha domu má plochu téměř 250 m². K jakým poznatkům dospěli po pěti letech používání? „Loni jsme se poprvé dostali do situace, kdy nám na nějaký čas zůstaly obě podzemní nádrže prázdné. V době, kdy jsme definitivně spotřebovali veškerou vodu zachycenou v zimních měsících, bylo zrovna tak sucho, že jsme žádnou vodu neměli ani v nadzemních nádržích, do kterých sbíráme vodu ze střechy seníku a kozího domku. Pod terasu mohla jít klidně i třetí nádrž. V zimě by se určitě naplnila a v létě by ještě více pomohla,“ přibližuje praktické zkušenosti majitel.

Inspirujte se tím, co všechno dokáže 

Srážková voda je zdarma. Přinášíme vám 6 praktických tipů, jak efektivně využívat vodu z deště a reálně šetřit náklady na provoz domu.

1. Zavlažování a zalévání 

Jednoznačně nejčastějším využitím dešťové vody je zavlažování okrasné nebo užitkové zahrady. Pro takové zalévání se dešťová voda doporučuje více než pitná. Je přirozeně měkká a na rozdíl od pitné nebo studniční obsahuje minimum minerálů a solí, které mohou mnohé rostliny špatně snášet. Zachycujete-li vodu do oblíbených barelů, postarejte se o to, aby na ně nedopadalo denní světlo – snížíte tím riziko nadměrné tvorby vodních řas a zažehnáte hrozbu zanášení a ucpávání zavlažovacího systému. 

2. Vertikální zahrada  

Dešťová voda dokáže dokonale spolupracovat s moderními vertikálními zahradami, tedy se zelenými stěnami umístěnými na fasádě domu (realizace je možná i v interiéru). Jejich výhodou je, že zadrženou vláhu postupně vracejí do okolí a tím zlepšují mikroklima ve své bezprostřední blízkosti. Kromě toho podporují biologickou rozmanitost prostředí, ve kterém se nacházejí, a dokáží prodloužit životnost fasády. Zelené stěny, zvláště v kombinaci se zelenými střechami, dokážou významnou měrou snížit riziko lokálních záplav. Platí to za předpokladu, že je na konkrétním místě dostatek staveb s takovým řešením. Dešťovou vodu zpomalují, zadržují a následně uvolňují do prostředí odpařováním. 

3. Napojení zahradního jezírka 

Zahradní jezírko má nejen estetickou funkci, ale může být také užitečnou „zásobárnou“ dešťové vody. Voda v jezírku ochlazuje vzduch na pozemku i o několik stupňů Celsia. Samotný zvuk vody lahodí lidským uším, na psychiku působí relaxačně, v horkých dnech osvěžuje. Minimum, které je potřeba znát: Jezírko potřebuje čerpadlo, a pokud do něj proudí dešťová voda, tak i účinnou filtraci. Důležitá je i hloubka – platí pravidlo, že minimální hloubka nejhlubšího místa by měla být alespoň 1 metr. Je to důležité pro rostliny, ale ještě více pro ryby a jejich přežití. Neméně důležitý je objem jezírka – mělo by mít alespoň 1 000 litrů. 

4. Vytápění 

Jistě jste si všimli, že ceny energií šplhají k neúnosným číslům. I zde může pomoci dešťová voda. Je ideální speciálně pro teplovodní topení, které se během roku musí dopouštět vodou, protože se ve spojích, ventilech a expanzních nádržích částečně ztrácí. Dešťová voda je na rozdíl od pitné nejen zadarmo, ale neobsahuje ani minerály, které se mohou usadit v kotli a poškodit jej. Po poradě s odborníkem na topení možná dojdete k závěru, že ani ve vašem případě nic nebrání tomu, abyste dešťovou vodu vpustili i do radiátorů. 

5. Naplnění bazénu 

V letních vedrech se přímo žádá ochlazení v příjemné vodě bazénu. Pokud patříte k milovníkům jezer nebo vodních ploch, jistě si zamilujete i koupání v dešťové vodě v plaveckém jezírku nebo bazénu. K naplnění už nemusíte vyplýtvat tisíce litrů pitné vody. Chcete-li dešťovou vodou plnit bazén, nezapomeňte na čerpadlo s kvalitní filtrací. V plaveckých jezírkách se na čištění a filtraci velkou měrou podílejí kořínky rostlin a celý přirozený vodní ekosystém. 

6. Užitková voda v domácnosti 

Možná stavíte dům na menším pozemku a nikdy nebudete mít zahradu, která by spotřebovala takové množství vody, jaké dokáže nabídnout vaše střecha. Co takhle využívat déšť v domácnosti? Mechanicky pročištěná, filtrovaná voda z podzemních sběrných nádrží může být vhodná – a zejména v zahraničí se stále častěji využívá – jako užitková voda v domácnosti: ke splachování toalet, sprchování, praní, mytí auta… Vše závisí na tom, jakou finální kvalitu vody dokážete získat. 

Není povrch jako povrch 

Sběr dešťové vody ze střech vypadá poměrně jednoduše, ale nemusí být vždy bezpečný. Důležité je mít k dispozici dostatek informací o použité střešní krytině. I od ní se odvíjí výsledná kvalita dešťové vody. Pokud je střecha vyrobena z betonové nebo keramické krytiny, zachytávání a využívání dešťové vody je bezpečné pro domácnost i zahradu, ale také pro ptactvo a ostatní živočichy, které se v ní objevují, a je-li tato voda dostupná, rádi se z ní napijí. 

Problémová může být i starší plechová střecha s nátěrem již neznámého složení, které se do dešťové vody také může dostat. Než se tedy rozhodnete pro sběr dešťové vody, ujistěte se, že na střeše máte bezpečný druh pokrytí. 

Častěji i u našich sousedů 

Pokud bychom na možnost zachytávání vody ze střech přišli už dávno, spousta domácností by se přestala bát účtů za vodu.

A přestože tento sofistikovaný způsob práce s přirozenou vláhou není v našich zemích ještě zcela rozšířen, najde se už i pár institucí, které osvětu přetavily do reality. Pokud i vy chcete snížit provozní náklady svého domu, zlepšit si bydlení a užívat si pohodu v krásné zahradě, není moc snazších a jednodušších metod, než začít se zachytáváním dešťové vody ze střechy. Pomůžete tím svým financím i životnímu prostředí.